Katedra filozofie
Katedra filozofie
Filozofické fakulty Univerzity Palackého
Filozofické fakulty Univerzity Palackého
Bakalářské studium je rozvrženo do dvou bloků.
Standardní doba studia je 3 roky + 1 rok. Maximální doba studia je 6 let.
I. studijní blok. Standardní doba studia je 1 rok. Maximální doba studia jsou dva roky.
První studijní blok zahrnuje 1. a 2. semestr. Podmínkou pro ukončení I. studijního bloku a řádného zápisu do II. studijního bloku je dosažení 60 kreditů kategorie A,B,C v poměru stanoveném studijním programem.
Pro podmíněný zápis do II. studijního bloku musí student dosáhnout nejméně 54 kreditů. Pokud student neukončí I. studijní blok do dvou let od zápisu do I. bloku, bude mu studium ukončeno.
II. studijní blok. Standardní doba studia II. studijního bloku je 2 roky.
Druhý studijní blok zahrnuje 3., 4., 5., 6. semestr a je ukončen splněním studijních povinností II. studijního bloku, obhajobou bakalářské diplomové práce a vykonáním státních závěrečných zkoušek.
Podmínkou pro ukončení II. studijního bloku je dosažení 120 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem nejpozději do 3 let od zápisu do II. studijního bloku. Do konce druhého roku od zápisu do II. studijního bloku musí student dosáhnout nejméně 90 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem. Ze zbývajících 30 kreditů může být však nejvýše 10 jiných než za bakalářskou diplomovou práci. Jestliže student nesplní studijní povinnosti za II. studijní blok do 3 let, může děkan fakulty v souladu s § 58 zákona 111/1998 Sb. (poplatky spojené se studiem) prodloužit studium v souladu s maximální délkou studia. Student musí obhájit bakalářskou diplomovou práci a vykonat státní závěrečné zkoušky do dvou let od uzavření studijních povinností druhého studijního bloku, ale nesmí překročit celkovou maximální délku studia.
Navazující magisterské studium je rozvrženo do jednoho studijního bloku – studijní blok.
Standardní doba studia je 2 roky + 1 rok (nestanoví-li akreditace studijního programu jinak). Maximální doba studia je 5 let.
Studijní blok navazujícího magisterského studijního programu zahrnuje 1., 2., 3., 4. semestr a je ukončen splněním studijních povinností studijního bloku, obhajobou magisterské diplomové práce a vykonáním státních závěrečných zkoušek.
Podmínkou pro ukončení studijního bloku je dosažení 120 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem. Do konce druhého roku od zápisu do studijního bloku musí student dosáhnout nejméně 90 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem. Ze zbývajících 30 kreditů může být však nejvýše 10 jiných než za magisterskou diplomovou práci. Jestliže student nesplní studijní povinnosti za studijní blok do 3 let, může děkan fakulty v souladu s § 58 zákona 111/1998 Sb. (poplatky spojené se studiem) prodloužit studium v souladu s maximální délkou studia. Student musí obhájit magisterskou diplomovou práci a vykonat státní závěrečné zkoušky do dvou let od uzavření studijních povinností I. studijního bloku, ale nesmí překročit celkovou maximální délku studia.
Magisterské studium je rozvrženo do tří bloků (týká se pouze souvislého pětiletého magisterského programu).
Standardní doba studia je 5 let + 1 rok. Maximální doba studia je 9 let.
I. studijní blok. Standardní doba studia je 1 rok. Maximální doba studia jsou dva roky.
První studijní blok zahrnuje 1. a 2. semestr. Podmínkou pro ukončení I. studijního bloku a řádného zápisu do II. studijního bloku je dosažení 60 kreditů kategorie A,B,C v poměru stanoveném studijním programem.
Pro podmíněný zápis do II. studijního bloku musí student dosáhnout nejméně 54 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem. Pokud student neukončí I. studijní blok do dvou let od zápisu do I. studijního bloku, bude mu studium ukončeno.
II. studijní blok. Standardní doba studia II. studijního bloku je 2 roky. Maximální doba studia je 3 roky.
Druhý studijní blok zahrnuje 3., 4., 5., 6. semestr a je ukončen soubornou postupovou zkouškou. Podmínkou pro ukončení II. studijního bloku a řádného zápisu do II. studijního bloku je dosažení 120 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem a splnění podmínek souborné postupové zkoušky.
Jestliže student dosáhne 110 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem má právo pokračovat ve studiu II. studijního bloku po dobu jednoho akademického roku. Podmínkou pro podmíněný zápis do III. studijního bloku je dosažení minimálně 110 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem do konce 6. semestru akademického roku. Podmíněný zápis je ukončen a nahrazen zápisem řádným nejpozději do konce 8. semestru akademického roku dosažením 120 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem pro II. studijní blok a vykonáním souborné postupové zkoušky. U dvouoborového studia platí, že student musí dosáhnout 60+60 kreditů adekvátně ke studijní kombinaci a vykonání souborné postupové zkoušky z obou oborů.
III. studijní blok. Standardní doba studia III. studijního bloku je 2 roky. Maximální délka studia je 4 roky.
Třetí studijní blok zahrnuje 7.,8.,9.,10. semestr studia a je ukončen obhajobou magisterské diplomové práce a státními závěrečnými zkouškami.
Podmínkou pro ukončení III. studijního bloku je dosažení 120 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem nejpozději do 4 let od zápisu do III. studijního bloku. Do konce druhého roku od zápisu do III. studijního bloku musí student dosáhnout nejméně 90 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem. Ze zbývajících 30 kreditů může být však nejvýše 10 jiných než za diplomovou práci. Jestliže student nesplní studijní povinnosti za III. studijní blok do 3 let, může děkan fakulty v souladu s § 58 zákona 111/1998 Sb. (poplatky spojené se studiem) prodloužit studium v souladu s maximální délkou studia. Student musí obhájit diplomovou práci a vykonat státní závěrečné zkoušky nejpozději do dvou let od uzavření studijních povinností III. studijního bloku a současně nesmí překročit maximální dobu studia.
Student Filozofické fakulty může v souladu se Studijním a zkušebním řádem UP článkem 19 požádat děkana o přestup do jiného bakalářského nebo magisterského studijního oboru téhož studijního programu, případně požádat o změnu nejvýše jednoho studijního oboru dvouoborové kombinace nejpozději do 1 roku od zápisu do 1. studijního bloku. Podmínkou pro přestup:
a) v jednooborovém studiu je úspěšné vykonání přijímacích zkoušek v příslušném oboru v termínu, který mu bude stanoven, dostatečná kapacita oboru a dosažení nejméně 50 kreditů v oboru, z něhož přestupuje
b) v dvouoborovém studiu je úspěšné vykonání přijímacích zkoušek v příslušném oboru v termínu, který mu bude stanoven, dostatečná kapacita oboru a úspěšné uzavření 1. studijního bloku v oboru, ve kterém hodlá pokračovat
(1) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu. Pokud je součástí zápočtu písemný test, může být písemný test opakován nejvýše dvakrát. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“.
(2) Kolokvium se uděluje na základě posouzení míry požadovaných znalostí studenta, a to zpravidla rozhovorem s vyučujícím předmětu. Kolokvium uděluje vyučující předmětu. Kolokvium může být opakováno nejvýše dvakrát. Ve výkazu o studiu se udělení kolokvia zapisuje slovem „prospěl(a)“. Neudělení kolokvia se do výkazu o studiu nezapisuje.
(3) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnosti tvořivě uplatňovat poznatky získané studiem. Forma zkoušky může být ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná. Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo na konání první opravné zkoušky v rámci vypsaných termínů. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo v rámci vypsaných termínů konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná před komisí jmenovanou garantujícím pracovištěm předmětu.
(4) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet, kolokvium nebo zkouška ve stanovených termínech do konce semestru, v němž byl předmět konán, může vyučující předmětu v odůvodněných případech povolit splnění podmínek k získání zápočtu, kolokvia nebo zkoušky v určeném náhradním termínu, avšak tak, aby byla studijní povinnost splněna nejpozději do konce akademického roku, v němž byl předmět konán (nestanoví-li examinátor jinak).
(5) V případě neúspěchu u zápočtu, kolokvia a zkoušky může být předmět v souladu se studijním programem zapsán opakovaně, a to nejvýše jednou.
(6) Nepůvodnost práce při plnění zápočtu, kolokvia a zkoušky, odporující autorskému prohlášení, může být důvodem k ukončení studia.
(1) Stanovení požadavků a podmínek pro souborné postupové (týká se pouze souvislého pětiletého magisterského programu, viz čl. 7) a státní závěrečné zkoušky je součástí studijních programů a je plně v kompetenci příslušných oborových kateder.
(2) K uvedeným zkouškám může student přistoupit jenom tehdy, jestliže splnil všechny povinnosti stanovené studijními programy oborů.
(3) Zkoušky se konají před komisí, která je nejméně tříčlenná. Konkrétní složení komise pro jednotlivé zkoušky určuje vedoucí katedry; v jednom oboru lze zřídit více komisí. Průběh zkoušky řídí a za činnost zkušební komise odpovídá její předseda.
(4) Skládá-li student v témže semestru tyto zkoušky z více oborů, koná se každá z nich zásadně v jiném termínu, a to alespoň s týdenním odstupem. Zkrácení této doby je možné jen po vzájemné dohodě zkoušejících se studenty.
(5) Výsledek postupové zkoušky a jednotlivých částí státních závěrečných zkoušek (včetně bakalářské diplomové práce a magisterské diplomové práce) je klasifikován podle vysokoškolské stupnice (viz dílčí zkouška) a je zapsán do protokolu. O klasifikaci rozhoduje komise na uzavřeném zasedání. Celkový výsledek zkoušek vyhlašuje předseda komise v den jejich konání.
(6) Studentovi, který se nedostavil k souborné postupové nebo státní závěrečné zkoušce, stejně jako k obhajobě bakalářské diplomové práce nebo magisterské diplomové práce, a který svou neúčast řádně neomluvil nejpozději do zahájení příslušné zkoušky, termín propadá a výsledek je hodnocen známkou „neprospěl(a)“. Pokud student svou neúčast řádně omluvil a nejpozději do 5 pracovních dnů od konání zkoušky řádně zdůvodnil a písemně doložil důvody neúčasti (důvodem neúčasti mohou být pouze závažné a písemně doložitelné skutečnosti), umožní děkan vykonat zkoušku či obhajobu v nejbližším možném termínu. Tento termín se pak považuje za termín řádný.
(1) Souborná postupová zkouška se zařazuje po splnění studijních povinností za druhý studijní blok souvislého pětiletého magisterského studia a její úspěšné vykonání je podmínkou pro postup do třetího bloku studia. U dvouoborového studia je nutno vykonat soubornou postupovou zkoušku z obou oborů.
(2) Byl-li některý předmět souborné postupové zkoušky klasifikován známkou „neprospěl(a)“ klasifikuje se celá zkouška známkou „neprospěl(a)“. Při opravném termínu se zkouška opakuje celá. Student má právo opakovat soubornou postupovou zkoušku nejvýše dvakrát, a to nejpozději do konce 8. semestru studia.
(3) Souborná postupová zkouška se koná v měsících červnu, září a lednu. Konkrétní termíny vypíše příslušná katedra nejpozději 1 měsíc předem. Způsob přihlašování a odhlašování si stanoví příslušná katedra v termínech stanovených děkanem fakulty.
(4) Vykonání souborné postupové zkoušky se studentovi zaznamenává do výkazu o studiu na základě protokolu o souborné postupové zkoušce.
(1) Bakalářská státní závěrečná zkouška je souborná zkouška uzavírající bakalářské studium.
(2) Samostatnou povinnou součástí bakalářské státní závěrečné zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové práce, která zkoušce předchází (pokud děkan nerozhodne jinak).
(3) Student je povinen přihlásit zadání bakalářské diplomové práce nejpozději do konce května 4. semestru studia. U dvouoborového studia student přihlašuje bakalářskou diplomovou práci pouze v jednom oboru.
(4) Témata bakalářské diplomové práce vypisuje katedra do konce března 4. semestru studia. Student může po dohodě s vedoucím práce navrhnout vlastní téma bakalářské diplomové práce. Téma a vedoucího bakalářské diplomové práce schvaluje vedoucí katedry a potvrzuje děkan fakulty. Oponenta stanovuje vedoucí katedry.
(5) Bakalářská diplomová práce musí prokázat schopnost studenta samostatně řešit problémy a pracovat s prameny a odbornou literaturou. Má rozsah podle povahy oboru a tématu, zpravidla 40 stran normalizovaného formátu. Musí obsahovat prohlášení autora o původnosti zpracování.
(6) Termín odevzdání bakalářské diplomové práce a její obhajoby stanoví harmonogram akademického roku. Bakalářská diplomová práce se odevzdává ve dvou exemplářích na příslušné katedře. Neodevzdá-li student bakalářskou diplomovou práci v termínu, není mu povoleno konat ústní bakalářskou státní závěrečnou zkoušku.
(7) Posudek na bakalářskou diplomovou práci vypracuje její vedoucí i oponent ve trojím vyhotovení. Student musí mít možnost seznámit se s posudky nejpozději 3 dny před obhajobou.
(8) Jestliže oba posudky nedoporučují bakalářskou diplomovou práci k obhajobě, obhajoba se nekoná.
(9) Při nepřijetí nebo neobhájení bakalářské diplomové práce komise rozhodne, zda se práce vrátí studentovi k přepracování, či zda bude zadáno nové téma.
(10) Nepůvodnost práce, odporující úvodnímu autorskému prohlášení, může být důvodem k ukončení studia.
(11) Bakalářská státní závěrečná zkouška se koná v měsících květnu - červnu, září (opravný) a lednu a student se k nim přihlašuje v termínech stanovených děkanem fakulty nejpozději do 31.3., 30.6. a 30.11. příslušného akademického roku. Konkrétní termíny jsou stanoveny příslušnými katedrami nejpozději 5 týdnů před konáním bakalářské státní závěrečné zkoušky.
(12) Byl-li některý předmět bakalářské státní závěrečné zkoušky klasifikován „neprospěl(a)“ klasifikuje se celá zkouška „neprospěl(a)“. Student má právo opakovat bakalářskou státní závěrečnou zkoušku, popřípadě obhajobu bakalářské diplomové práce nejvýše dvakrát, a to nejpozději do dvou let od splnění studijních povinností druhého studijního bloku. Maximální délka studia nesmí být překročena.
(13) Obhajoba BDP je veřejná. Koná se před komisí složenou zpravidla z předsedy, vedoucího práce, oponenta, popř. dalších osob jmenovaných vedoucím katedry. Složení komise jmenuje vedoucí katedry.
(14)Dvouoborové studium je ukončeno vykonáním bakalářské státní závěrečné zkoušky z obou studovaných oborů. Uzavření jednoho oboru u dvouoborového studia neopravňuje k vydání vysokoškolského diplomu.
(1) Magisterká státní závěrečná zkouška je souborná zkouška uzavírající souvislé pětileté magisterské studium a dvouleté (nestanoví-li akreditace studijného oboru jinak) navazující magisterské studium.
(2) Samostatnou povinnou součástí magisterké státní závěrečné zkoušky je obhajoba magisterské diplomové práce, která zkoušce předchází (pokud děkan nerozhodne jinak).
(3) Student je povinen přihlásit zadání magisterské diplomové práce nejpozději do 30. 11. příslušného akademického roku 7. semestru souvislého pětiletého magisterského studia a do konce 30. 11. příslušného akademického roku 1. semestru navazujícího magisterského studia. U dvouoborového studia student přihlašuje zadání magisterské diplomové práce pouze v jednom oboru.
(4) Témata magisterské diplomové práce vypisuje katedra do konce září příslušného akademického roku 7. semestru souvislého magisterského studia a 1. semestru navazujícího magisterského studia. Student může po dohodě s vedoucím práce navrhnout vlastní téma magisterské diplomové práce. Téma a vedoucího magisterské diplomové práce schvaluje vedoucí katedry a potvrzuje děkan fakulty. Oponenta stanovuje vedoucí katedry.
(5) Magisterská diplomová práce musí prokázat schopnost studenta samostatně řešit problémy a pracovat s prameny a odbornou literaturou. Má rozsah podle povahy oboru a tématu, zpravidla 60 stran normalizovaného formátu. Musí obsahovat prohlášení autora o původnosti zpracování.
(6) Termín odevzdání magisterské diplomové práce a její obhajoby stanoví harmonogram akademického ruku. Magisterská diplomová práce se odevzdává ve dvou exemplářích na příslušné katedře. Neodevzdá-li student magisterskou diplomovou práci v termínu, není mu povoleno konat ústní magisterskou státní závěrečnou zkoušku.
(7) Posudek na magisterskou diplomovou práci vypracuje její vedoucí i oponent ve trojím vyhotovení. Student musí mít možnost seznámit se s posudky nejpozději 3 dny před obhajobou MDP.
(8) Jestliže oba posudky nedoporučují magisterskou diplomovou práci k obhajobě, obhajoba se nekoná.
(9) Při nepřijetí nebo neobhájení magisterské diplomové práce komise rozhodne, zda se práce vrátí studentovi k přepracování, či zda bude zadáno nové téma.
(10) Nepůvodnost práce, odporující úvodnímu prohlášení, může být důvodem k ukončení studia.
(11) Magisterská státní závěrečná zkouška se koná v měsících květnu - červnu, září (opravný) a lednu a student se k nim přihlašuje v termínech stanovených děkanem fakulty nejpozději do 31. 3., 30. 6. a 30. 11. příslušného akademického roku. Konkrétní termíny jsou stanoveny příslušnými katedrami nejpozději 5 týdnů před konáním magisterské státní závěrečné zkoušky.
(12) Byl-li některý předmět magisterské státní závěrečné zkoušky klasifikován „neprospěl(a)“ klasifikuje se celá zkouška „neprospěl(a)“. Student má právo opakovat magisterskou státní závěrečnou zkoušku, popřípadě obhajobu magisterské diplomové práce nejvýše dvakrát, a to nejpozději do dvou let od splnění studijních povinností závěrečného studijního bloku. Maximální délka studia nesmí být překročena.
(13) Obhajoba magisterské diplomové práce je veřejná. Koná se před komisí složenou zpravidla z předsedy, vedoucího práce, oponenta, popř. dalších osob jmenovaných vedoucím katedry. Složení komise jmenuje vedoucí katedry.
(14) Dvouoborové studium je ukončeno vykonáním magisterské státní závěrečné zkoušky z obou studovaných oborů. Uzavření jednoho oboru u dvouoborového studia neopravňuje k vydání vysokoškolského diplomu.
Studentovi fakulty, který uzavřel studijní povinnosti 2 bloků (Bc), 1 bloku (NMgr), 3 bloků (Mgr), ale nevykonal státní závěrečnou zkoušku, může děkan počínaje následujícím akademickým rokem přerušit studium až do termínu konání státní závěrečné zkoušky, příp. do termínu nezbytně nutného pro studentovu činnost na fakultě související s dokončením bakalářské či magisterské diplomové práce. Pokud mu studium není přerušeno, zůstává studentem ve smyslu VŠ zákona 111/1998 Sb.
prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc., v. r.
děkan FF UP
Za správnost:
doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc., v. r.
proděkan pro studijní a pedagogické záležitosti FF UP
Tento prováděcí přepis nabývá účinností dnem 1. září 2005